Láska je slepá - Návštěvník

Hermiona seděla v jednom z křesel v hale. Křivonožka se jí uvelebil na klíně a užíval si její pozornost. Najednou zaslechla kroky. Křivonožka se s trhnutím napřímil a výhružně zasyčel. Hermiona se vyděsila. Ty kroky nepoznávala. Na Severuse byly moc pomalé a hlasité. Navíc Křivonořka byl v jeho přítomnosti nervózní, ale nikdy na něj výhružně nesyčel.
„Kdo jste a co tu děláte?“ zaslechla chladný hlas. Polekaně vyskočila z křesla. O ruku se jí otřelo nějaké kouzlo. Cukla sebou a zakopla o stolek. Spadla na zem. Křivonořka se postavil mezi ni a neznámého. Výhružně zasyčel. Chvíli to vypadalo, že tam není jeden kocour, ale celé klubko hadů.
„Kdo jste?“ zopakoval neznámý otázku.
„Přestaň!“ práskl tak známý hlas a Hermione spadl kámen ze srdce. Křivonořka okamžitě přestal syčet a přitulil se k Hermioně, která se pokoušela zvednout. S čísi pomocí se jí to i povedlo. Když si uvědomila, že jí pomohl neznámý, vytrhla se mu.
„Schováš už tu hůlku?“ zeptal se Snape unaveně. „Pro zachování společenského bontonu. Alexi, to je slečna Hermiona Grangerová. Hermiono, Alexander Deber, než si změnil jméno tak Alexander Snape, můj bratr,“ představil je. Hermioně se tuto překvapující informaci povedlo vstřebat celkem rychle. Natáhla ruku zhruba Alexanderovým směrem.
„Těší mě.“ Alexander jí rukou potřásl a překvapeně se na Severuse podíval.
„To je na dlouho,“ dostalo se mu odpovědi.
„Nebudu překážet,“ poznamenala zčistajasna Hermiona a měla se k odchodu. Severus jí položil ruku na rameno a zabránil jí v odchodu.
„To určitě ne,“ řekl tiše, „Alexova návštěva se týká spíš tebe než mě, tak si sedni. Na tvém místě bych mu sebral tu kočku, jinak ti ho naprosto nehorázným způsobem rozmazlí,“ dodal, když zavadil pohledem o svého bratra, který už drbal Křivonožku mezi ušima.
„Spíš mě?“ zeptala se zmatená Hermiona. Odpověď se jí dostala od Alexe.
„Nemohl jsem si nevšimnout, že postrádáte jeden ze smyslů. Já jsem shodou okolností léčitel a čistě náhodou se specializuji na oční lékařství. Asi před čtrnácti dny mi přišla od Seva sova. Prý potřebuje odbornou konzultaci ohledně problému, který spadá do mé specializace. Byl jsem z toho trochu zmatený, ale myslím, že teď je to víc než jasné. Nicméně mám takový dojem, že jsem před pár týdny četl váš nekrolog.“
„To je možné,“ potvrdil Snape opatrně.
„Severusi, možná dokážeš obelhat Voldemorta, ale obelhat mě, se ti nikdy nepovedlo.“
Vložila se do toho Hermiona. „Na mém úmrtním listě je datum 12. července 2007. Na jednom hřbitově na severu Londýna je i náhrobek s mým jménem.“
„A důvod?“ Hermiona neodpověděla. Alex se podíval na Severuse. Ten jen pokrčil rameny. Hermiona tuhle tichou výměnu názorů vytušila. Voldemor pověřil Malfoye vyvražděním mé rodiny. Ze dvou třetin se mu to povedlo, mě si nechal na hraní.“ Vysvětlila stručně. Nehodlala zabíhat do detailů.
„Chápu. Ty oči má na svědomí on?“
„Slova Malfoy a svědomí bych do jedné věty nedávala, ale ano.“
„Jo, máte pravdu, Lucius a svědomí, to k sobě nejde. Jak vycházíte se Sevem?“ změnil téma.
„Prosím?“
„Moc dobře vím, že můj bratr není zrovna nejdružnější člověk, navíc umí být pěkně protivný a nepříjemný, o jeho věčných sarkastických poznámkách nemluvě. Většině lidí leze na nervy.“
„Vycházíme překvapivě dobře. Za šest let v Bradavicích, kde byl jedním z mých profesorů, jsem se naučila, nebrat si jeho poznámky osobně, jinak bych ho už někdy v třeťáku umlátila kotlíkem. A už jsem měla tu čest s mnohem protivnějšími a nepříjemnějšími lidmi.“
„Jestli jsi si přišel poslechnou nějaké pomluvy, zašel bych za panem Potterem, určitě jich bude mít pár v zásobě.“
„Pořád jste spolu na kordy?“
„Na kordy? Při našem posledním setkání se mu povedlo mě úspěšně vytočit do nepříčetnosti a pravděpodobně jsem mu přerazil čelist, takže ano. Jsme na kordy.“
„Vy dva si nedáte pokoj co?“Severus se chystal něco odseknout, ale prudká bolest v levém předloktí ho přiměla jen bolestně syknout.
„Mé vztahy s panem Potterem budeme muset probrat později, Voldemort nerad čeká,“ s tím se zvedl a vyrazil ze dveří.
„Dávejte na sebe pozor,“ zaslechl ještě Hermionin hlas.
„Jak často tam chodí?“ zeptal se Alex tiše.
„Každý pátek a alespoň jednou týdně nějaké to neohlášené setkání, jako právě teď.“
„Omlouvám se, že jsem vás vyděsil.“
„Nic se nestalo. Nemám hůlku a nevidím. Vyděsí mě prakticky cokoli. Kdo z vás dvou je starší?“
„Já. O čtyři roky a dva dny. Ale Sev byl z nás dvou vždy ten rozumnější a ctižádostivější.“
„O dva dny?“
„Na rodil jsem se 7. ledna 1966 a Sev 9. ledna 1970. “ Ups, podřezala jsem si žíly přesně na jeho narozeniny. To ho určitě potěšilo. Pak si uvědomila další věc. Když se narodil 1970, tak je mu 38. Myslela si, že je straší.U kouzelníků bylo celkem těžké odhadnou věk, protože díky magii stárli pomaleji než normální lidé. Když zemřel Brumbál, vypadal na sedmdesát, ale podle životních dat na náhrobku mu bylo skoro dvě stě. Na rozdíl od většiny studentů strávila Mia spoustu hodin v knihovně a překvapilo ji, u kolika knih je Snape uveden jako autor nebo alespoň spoluautor. A nejednalo se jen o knihy o lektvarech, ale i o obraně proti černé magii, matně se jí vybavilo teoretické pojednání o kletbách z černé magie a dokonce i pár knih o léčitelství. Na někoho jeho věku toho stihl opravdu hodně, nemluvě o faktu, že má titul Mistr lektvarů, a o tom, že se v jednadvaceti stal profesorem v Bradavicích. K tomu se stihl stát Smrtijedem, pravou rukou Voldemorta, Brumbálovým špehem, členem Fénixova řádu. Zajímalo ji, kde bral čas na opravování těch sáhodlouhých úkolů, které jim s oblibou zadával, když už byla u toho, překvapovalo ji, že měl vůbec čas učit nebo spát. Alexander ji se zájmem pozoroval. Zajímalo ho, o čem ta zaujatě přemýšlí.
„Řekl jsem něco zajímavého?“ Hermiona se usmála.
„Celkem ano, pane. Na svůj věk toho má váš bratr za sebou skutečně hodně.“
„To má. Podíváme se na ty vaše oči, co vy na to?"